Umělecké Curriculum Vitae
Vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně v letech 1968–1972, obor sólový zpěv, ve třídě docenta Josefa Války. Byl tenoristou s tmavou barvou hlasu a širokým repertoárem lyrických i dramatických rolí. Díky tmavé barvě hlasu, bezproblémové nejvyšší tenorové poloze, dramatickému herectví a impozantnímu jevištnímu zjevu byl hojně obsazován do rolí romantického repertoáru na domácích i světových scénách.
Svoji operní kariéru zahájil v Českých Budějovicích (1970–1972), kde nastudoval role Prince v Rusalce, Alfreda v Traviatě a SouChonga v Zemi úsměvů. Následovalo angažmá v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci (1972–1979), kde nastudoval základní role českého i světového repertoáru – Dalibor, Jeník (Prodaná nevěsta), Lukáš (Hubička), Laca (Jenůfa), Boris (Káťa Kabanová), Heřman (Piková dáma), vévoda mantovský (Rigoletto), Radames (Aida) a další.
Po krátkém působení v Janáčkově opeře v Brně, kde zaujal především jako Walther Stolzing (Mistři pěvci norimberští), Dalibor a Dimitrij, jej v roce 1980 angažoval Zdeněk Košler do opery Národního divadla v Praze. Zde ale již od roku 1973 působil jako stálý host.
Během pětiletého angažmá v Národním divadle se zapsal do povědomí diváků zejména jako Dalibor, jehož byl za poslední tři desetiletí jediným skutečným a ideálním představitelem. Dále ztvárnil role Lukáše (Hubička), Prince (Rusalka), Rinalda (Armida), Dimitrije, Rodolfa (La bohème), Pinkertona (Madama Butterfly), Cavaradossiho (Tosca), Manrica (Il Trovatore), Cania (Pagliacci), Turiddua (Cavalleria Rusticana), Otella a mnohé další.
V roce 1991 opustil trvalé angažmá a od té doby působí doma i v zahraničí výhradně pohostinsky. Jeho doménou je především operní tvorba Verdiho, Pucciniho a Janáčka, jejichž díla nejlépe vynikají v jeho temně zabarveném hlasu, ovládaném bezpečnou pěveckou technikou. Jeho výrazová škála sahá od belcantového lyrismu (např. Rodolfo v La bohème) po dramatickou výbušnost (např. Verdiho Otello).
Jeho pěvecký projev se vyznačuje zářivými a bezpečnými nejvyššími tenorovými tóny, barytonově znějící střední a hlubokou polohou a schopností mimořádně oduševnělého a přirozeného hereckého výrazu, kterým dokáže vyjádřit i ta nejniternější hnutí lidské duše (např. Zápisník zmizelého).
Hostoval i na dalších operních scénách v Československu a Česku – Ostrava, Bratislava, Plzeň, Opava. Jeho výrazné pěvecké a herecké umění vedlo k četným zahraničním angažmá. Významné bylo jeho tříleté působení ve Státní opeře ve Vídni (1990–1992), kde ztvárnil roli Prince v Dvořákově Rusalce, a v Curychu (1991–1995), kde zpíval Prince (Rusalka) a Borise (Káťa Kabanová).
Hostoval v mnoha světových metropolích – Řím, Londýn, Glasgow, Sevilla, Edinburgh, Tokio, Taipei, Sydney, Berlín, Paříž, Göteborg, Sofia, Budapešť, Moskva a další – v hlavních rolích převážně slovanského repertoáru (Lukáš, Jeník, Dalibor, Princ, Dimitrij, Laca, Boris, pan Brouček, Živný) i světového repertoáru (Rodolfo, Cavaradossi, Canio, Manrico, Radames, Heřman, don Alvaro, Otello, don José, Eleazar).
Má rozsáhlou diskografii, především komplety českých oper a oratorií – titulní role Dalibora (Supraphon, BBC Londýn, BBC Glasgow), Glagolská mše (Supraphon, BBC), Amarus, Zápisník zmizelého (Panton, BBC Londýn, NBC Sydney, Editio Radio Classic Paříž), Věčné evangelium a další.
Dne 11. září 2004 jej Nadace Leoše Janáčka ocenila Pamětní medailí Leoše Janáčka za interpretaci a šíření Mistrova díla v zahraničí.
Objevil se i ve filmech (Lev s bílou hřívou – 1986, Válka barev – 1995) a v televizních inscenacích oper a operet (Netopýr – 1981, Giuditta – 1982, Manon – 1984, Dalibor – 1985 a 1987, Hrabě Luxemburg – 1985).
Od roku 1997 působí také jako úspěšný pěvecký pedagog.